Tento výrazný portrét zachycuje mladou dívku zahalenou do výrazně červeného šátku, který rámuje její jemný obličej s teplou, téměř zářící intenzitou. Mistrovské použití jemných tahů štětcem vytváří sametovou texturu, která spojuje kontury jejích rysů s tmavým, tlumeným pozadím, čímž obraz získává tichou intimitu a nadčasovou kvalitu. Její oči, široké a výrazné, zdají se nést jemnou melancholii nebo introspekci a vtahují diváka do kontemplativního prostoru.

Kompozice se úzce zaměřuje na dívčin obličej, zdůrazňujíc kontrast mezi živě červenou látkou a jemnými zemními tóny její pokožky a vlasů. Tato hra barev a světla nejen zvýrazňuje mladistvou nevinnost subjektu, ale také evokuje pocit tajemství a hloubky. Historický kontext naznačuje tradice ruského portrétu 19. století, kde byl realizmus a emocionální hloubka zásadní, což činí toto dílo krásným příkladem figurativního umění, které mluví o univerzální lidské zkušenosti.