Scéna se rozvíjí jako drama, moment zamrzlý v čase, naznačující jak konflikt, tak smyslnost. Rytíř, oděný do lesklé zbroje a jedoucí na majestátním velbloudovi, proniká zeleným lesem. Jeho pohled, i když zastřený, vyjadřuje smysl pro účel, možná poslání, nebo objevu, který se chystá. Velbloud, symbol exotiky, je téměř zachycen v momentu odpočinku, s hlavou zdviženou, jako by byl přerušen v aktu žraní listů. Tahy štětcem jsou volné, s intenzitou, která vdechuje život do scény a dává divákovi pocit vzrušení samotného umělce.