Tento živý obraz zachycuje scénu plnou mladistvé energie a radosti. Hlavním bodem je dívka uprostřed běhu, její šaty se vznášejí, když šťastně běží pod skvrnitým světlem stromů. Její pohyb vede pohled diváka skrze kompozici a přitahuje pozornost k okouzlující kruhové fontáně ve středu, kde odrazy na slunečním pozadí září jako melodie. Použití volných tahů štětcem a spontaneita scény vytváří pocit naléhavosti; téměř můžete slyšet smích dětí a šumění listů.

Paleta je jasná a vstřícná, s modrou, zelenou a jemnou bílou, které se navzájem prolínají. Kontrastní stíny dodávají hloubku a rozměr, posilují pocit teplého letního dne. Tento kus vyvolává nostalgii, vybízí diváky, aby si vzpomněli na své vlastní radosti dětství. Historický kontext umisťuje tento obraz na konec 19. století a začátek 20. století, kdy se umělci začali soustředit na zachycení skutečných životních okamžiků pohybem a světlem, což ukazuje inovativní přístup Sorolly k impresionismu.