V tomto evocativním portrétu stojí mladá dívka s tichou důstojností, která okamžitě přitahuje pozornost diváka. Oblečená v těžkém černém kabátu, který naznačuje chlad sezóny, ztělesňuje pocit nevinnosti zabaleného v melankolii. Pozadí šeptá příběhy podzimu, se svými teplými, zemitými zeleněmi a abstraktním vírem barev, který ji obklopuje ve světě textur a jemného světla. Její porcelánové ruce, obklopené tmavými rukavicemi, jsou jemně umístěny před ní, čímž dodávají její pozici intimitu. Delikátní modrá stužka kolem jejího krku vnese do obrazu nádech mladistvé vitality, v silném kontrastu s jejím tmavým oblečením. Cítíme v jejím výrazu teplo lásky, nebo chlad osamělosti? Existuje zde emocionální hloubka, pocit touhy, který překonává století, a vybízí nás, abychom přemýšleli o světě očima dítěte ponořeného do vlastních myšlenek.