Ve měkkém, mírně tlumeném světle zataženého dne zachycuje tento obraz poklidnou krásu ležící nahé postavy na bohatě strukturovaném přírodním pozadí. Autorovo malířské umění jemně vykresluje bledé tóny pokožky v kontrastu s hlubokými zelenými odstíny a stíny okolního lesa. Postava ležící na kožešině zvířete vykazuje jemné světelné a stínové přechody, které vyjadřují tichou intimitu a nadčasové spojení s přírodou. Kompozice je jemně diagonální a dodává obrazci mírný rytmus, který vede zrak podél uvolněné formy.

Barevná paleta založená na zemských zelených a hnědých tónech spolu s teplými krémovými odstíny pokožky vytváří harmonickou rovnováhu, která vyvolává pocit klidu a zamyšlení. Scéna působí téměř tajemně, jako skrytý okamžik odpočinku a zranitelnosti v lesní mýtině. Dílo reflektuje zájem 19. století o naturalismus a lidskou formu, kombinující realismus a poetickou citlivost. Emočně klidný dopad díla umožňuje nahlédnout na soukromý a poklidný okamžik, kde se umění a příroda prolínají.