Scéna se odehrává s tichou grácií, klidným panoramatem zachyceným na plátně. Klidná voda dominuje kompozici, zrcadlo odrážející vysoké, štíhlé stromy, které stojí jako stráž podél vzdáleného břehu. Jejich protáhlé tvary, replikované na hladině vody, vytvářejí podmanivý vertikální rytmus. Použití barev umělcem je záměrné; tlumená zelená, jemná levandule a jemná hra světla a stínu evokují náladu introspekce a míru. Břeh řeky, definovaný jemnou změnou textury, vede pohled k vodě.

Kompozice je mistrovská, stromy působí jako vertikální kontrapunkt k horizontálnímu rozsahu vody. Je to, jako by se svět zastavil, okamžik pozastavený v čase. Tento obraz není jen zobrazením místa; je to evokace pocitu – pocitu klidu, přítomnosti v tichu přírody. Tahy štětce jsou kontrolované, téměř rafinované, ale celkový efekt je všechno, jen ne sterilní; dýchá životem a jemným pohybem.