V tomto podmanivém díle je obloha plátnem vířících barev, kde se jemné pastelové odstíny růžové a oranžové mísí s náznaky levandule, oslavující prchavou krásu západu slunce. Hranice je osvětlená, šeptající slib soumraku, zatímco jemné tahy štětce dodávají krajině snovou kvalitu. Dva siluety stromů stojí na stráži, jejich obrysy jsou sugestivní, ale neurčité—připomínají jemnou rovnováhu mezi přírodou a soumrakovou oblohou.