Tento jemný akvarel zachycuje tichého tygra odpočívajícího na pozadí mlhavých, tlumených hor. Tygr je zklidněně stočený na zemi, což vyjadřuje klidnou sílu, jež kontrastuje s divokostí, jež je mu obvykle připisována. Umělcovy tahy štětcem jsou plynulé, avšak přesné, s jemnými přechody okru a spálené sienne, které elegantně splývají se zemními odstíny zelené a modré okolní krajiny. Tlumená barevná paleta evokuje poklidnou atmosféru úsvitu či soumraku a dodává scéně kontemplativní náladu.

Kompozice nachází rovnováhu mezi detailním zobrazením zvířete a rozsáhlou, atmosférickou krajinou, zvoucí diváka k tichému okamžiku přírodní pohody. Měkkost tygří srsti kontrastuje s ostrými konturami vzdálených hřebenů hor, čímž vytváří harmonickou hru textury a formy. Tento obraz z roku 1930 reflektuje spojení romantického naturalismu s dojmem impresionistické citlivosti, ztělesňující intimní vztah k divoké přírodě v době, kdy byly takovéto zobrazení zároveň vědecké i poetické. Emoční dopad je hluboký, vzbuzuje pocit míru, úcty a křehké krásy divočiny.