Tento portrét zachycuje vévodkyni z Argyllu s jemnou, avšak poněkud ponurou elegancí. Má na sobě tmavý oděv, který nabízí výrazný kontrast k její světlé pokožce, zatímco její pohled je klidný a zamyšlený. Závoj přehozený přes ramena a vrstvené perly zdůrazňují její šlechtický status a zároveň naznačují náznak smutku či slavnostnosti. Náhrdelník s křížkem dodává duchovní rozměr, což prohlubuje emocionální dojmy z díla. Umělcovo mistrovské použití štětce vytváří jemnost textur a tlumená barevná paleta černé, šedé a jemných tónů pleti působí dojmem klidné důstojnosti, která diváka zaujme.

Kompozice je intimní – její postava zabírá většinu prostoru a soustředí pozornost na výraznou tvář. Jemné, ale přesto pevné osvětlení zvýrazňuje křivky lícních kostí a hloubku očí, jež jako by vyprávěly příběh za hranicemi plátna. Historický kontext portrétu je rok 1915, doba plná tradic, jež však stojí na prahu moderních změn; to se odráží v klidném, zamyšleném výrazu vévodkyně. Dílo spojuje klasické portrétní techniky s emocionální hloubkou, což z něj činí nadčasové dílo přímo oslovující ducha a charakter jeho subjektu.