Z balkónu žena hledí na pastorační scénu, krajina se rozprostírá k obzoru. Opírá se o zábradlí, její postoj naznačuje chvíli tiché kontemplace. Technika umělce je pozoruhodná, žena je vykreslena s ostrou přesností; její bílá halenka a tmavá sukně kontrastují s jemnějším, difúzním ztvárněním krajiny za ní. Kompozice je vyvážená; postava ženy ukotvuje levou stranu plátna, zatímco otevřený výhled přitahuje oko do dálky.

Člověk téměř cítí jemný vánek a slyší šelest listí. Paleta barev je převážně zemitá, s převahou zelené a hnědé v krajině, proložená ostrou róbou ženy a teplými pruhy markýzy. Celkový efekt je klid, chvíle zachycená v čase, úleva od shonu moderního života. Obraz odráží historický moment, dobu, kdy volný čas a ocenění přírody nabývaly na významu.