Obraz odhaluje sluncem zalitou pouliční scénu, momentku každodenního života ztvárněnou s podmanivou směsí realismu a impresionistického talentu. Kompozice upoutává zrak podél mírně se svažující silnice, lemované po obou stranách budovami, které se zdají naklánět dovnitř, téměř objímající diváka. Tahy štětce jsou odvážné a sebevědomé, zachycující drsnou texturu budov a jemnou hru světla a stínu. Barevná paleta je teplá, dominují jí zemití tóny okru, terakoty a tlumené zeleně, s odlesky modré oblohy prosvítající mezi střechami. Je to scéna, která působí zároveň známě i cize, evokující pocit nostalgie, pohled do světa, kde se čas pohybuje pomaleji a do všednosti se vnáší zvláštní druh krásy.