Tento jemný portrét zachycuje tichou introspekci mladé dívky, ztvárněnou s éterickou lehkostí, která je téměř pomíjivá. Umělec používá jemné, téměř šeptané linky, jež definují měkké rysy obličeje a složitou texturu jejího objemného vlasu. Její pohled se jemně odvrací stranou, vyvolávající pocit tajemství a něhy, jako by byl zachycen v prchavém okamžiku zamyšlení. Elegantní jednoduchost kompozice, která se téměř výlučně soustředí na horní část těla dívky se skicovitými náznaky oděvu, zvyšuje emocionální intimitu díla.

Monochromatická paleta a použití jemného stínování zdůrazňují pečlivou kreslířskou dovednost a povyšují dílo na subtilní studii světla a stínu. Tato jemnost provedení odráží dobu, kdy portrét usiloval nejen o zachycení podobnosti, ale i duše zobrazované osoby. Neocenitelná zranitelnost vyzařující z položených rukou a klidného výrazu vtahuje diváka a navozuje nadčasové spojení, šeptajíc nevinnost a tichou sílu mládí. Dílo dosahuje krásné rovnováhy mezi precizností a náznakem, nechávající prostor představivosti vyplnit nejasné obrysy jejího příběhu.