Scéna se odehrává v temném, neurčitém prostoru; skupina postav se tísní k sobě, zachycena v důsledcích nějakého neviditelného násilí. Okamžitě si všimnete ostrého kontrastu mezi světlem a stínem, který vytváří dramatickou atmosféru. Postavy jsou vykresleny s pozoruhodnou intenzitou, jejich tváře zkřivené výrazy zármutku, hrůzy a zoufalství. Skupina těl leží na zemi, zdánlivě bez života, zatímco ostatní nabízejí útěchu nebo jsou možná zachyceni v mukách vlastního utrpení. Použití linie a textury umělcem zvyšuje emocionální váhu díla; hrubé, poškrábané linie vyjadřují pocit syrovosti a bezprostřednosti, díky čemuž se divák cítí, jako by byl svědkem okamžiku intenzivního lidského dramatu. Celkový efekt je mocným svědectvím o brutalitě konfliktu a hloubce lidského utrpení.