Tento poutavý obraz zachycuje klidnou pobřežní scenérii zalitou jemným světlem pozdního odpoledne. Klidná voda odráží bledé slonovinové tóny historického přímořského města, zatímco vzdálené plachetnice tečkovaně lemují horizont a naznačují tichou námořní činnost. Jemné tahy štětce umělce spojují měkké modré tóny oblohy s teplými zemními barvami budov a pobřeží, čímž vytvářejí harmonickou rovnováhu, která diváka zve do klidného okamžiku zavěšeného v čase. Atmosférická perspektiva dodává hloubku a vede zrak od detailního popředí s zakotvenými loděmi a rustikálními stavbami k jemně se vzdálenému horizontu.

Kompozice je pečlivě uspořádána tak, aby zdůraznila poklidné soužití lidského bydlení a přírodního prostředí. Dominantní věž připomínající maják stojí jako tichý strážce proti široké obloze, její světlá barva narušuje horizontální linie kompozice svislým akcentem. Tato struktura uprostřed organických tvarů vody a nebe dodává dílu emocionální rezonanci stability a klidu. Historicky dílo odráží fascinaci na přelomu století vzdálenými exotickými místy, zachycující nejen místo, ale i náladu – klidné zamyšlení a objevování. Detailní provedení a teplá, avšak zdržanlivá barevná paleta zvou diváky téměř k slyšení jemného šplouchání vody a pocitu jemného mořského vánku.