Tento silný autoportrét zachycuje ženu sedící rovně na dřevěné židli, její postoj je pevný a zároveň tichý, ale intenzivní. Její hluboce modré šaty výrazně kontrastují s měkkým, teplým růžovým pozadím, které působí, jako by dýchalo vlastním tajemným životem. Obličej umělkyně je ztvárněn s překvapivou jednoduchostí — výrazné souvislé obočí a přímý pohled okamžitě upoutají pozornost. Jemné stíny kolem krku a ramen odhalují mistrovství práce se světlem a formou, zatímco její propracované náušnice dodávají osobní dotek tomuto hluboce introspektivnímu obrazu. Kompozice je vyvážená a zdrželá, přesto emotivně živá, odrážející nejen fyzickou přítomnost umělkyně, ale také její odolného ducha.