Tato podmanivá kresba zachycuje osamělého žebráka sedícího v jednoduchém vozíku na kolech, jehož postava je načrtnuta volnými, expresivními čarami, které vyjadřují pohyb i surovou zranitelnost. Postava má na hlavě široký klobouk, neupravenou bradku a opotřebované oblečení, což zřetelně znázorňuje životní těžkosti. Kola vozíku vizuálně dominují kompozici, jejich detailní paprsky vytvářejí výrazný kontrast s rozmazaným, téměř přízračným zobrazením muže. Pod scénou je ručně psaný španělský text „Mendigos que se llevan solos en Bordeaux“, který dodává osobní rozměr a naznačuje, že muž putuje samostatně navzdory nepřízni osudu. Jemné stínování měkkou tužkou vytváří subtilní atmosféru rozostření, zdůrazňující křehkost a pomíjivost jeho existence.