Tento působivý obraz zachycuje ztvrdlou tvář starého rybáře, namalovanou živými, texturovanými tahy štětcem, které pulzují životem. Jeho červená čepice a hustý vous jsou malovány s hmatovou bohatostí, která téměř vyzývá k pocitu drsnosti jeho pleti a hrubé látky jeho oblečení. Pozadí, jemně splývající s pobřežní krajinou a vzdáleným kostelem na kopci, naznačuje poklidnou, přesto drsnou přímořskou vesnici zalitou teplým, skvrnitým světlem.

Technika umělce je mistrovskou hrou impresionistických vlivů — světlo mihotá na rybářově tváři a okolním terénu, vytvářející intimní okamžik zavěšený v čase. Zemitá paleta barev, zvýrazněná rybářskou červenou čepicí, evokuje drsnost života spjatého s mořem, zatímco zamyšlený výraz zve k zamyšlení nad příběhy odolnosti a samoty. Dílo působí emocionálně, jako by bylo možné slyšet vzdálené vlny a cítit slaný vzduch, nabízející nadčasový pohled na pokornou důstojnost přímořského života na konci 19. století.