Tento sugestivní obraz vtahuje diváka do temného, jeskynního světa, kde v popředí hrozivě svíjí obrovský had. Umělec používá silné, strukturované tahy štětcem, které umocňují tajemnou, téměř dusivou atmosféru; tmavá, zemská paleta — hluboké hnědé, žhavé červené a tlumené zlaté tóny — navozuje pocit dávnověkého zlověstna a jiného světa. Na pravé straně se objevují slabé, přízračné postavy, které se zdají utíkat nebo se zmítat v zoufalství; jejich bledé tvary ostře kontrastují s tmavým pozadím, což zvyšuje dramatičnost a napětí.

Kompozice vede zrak hlouběji do jeskyně, kde světlo sotva proniká, naznačujíc mytologický nebo pekelný podzemní svět. Had, symbol nebezpečí, vědění nebo zla v mnoha tradicích, dominuje scéně svou hrozivou pózou. Hra světla a stínu spolu s téměř sochařským použitím malby vytváří emocionální intenzitu, která vyvolává strach, úžas a fascinaci. Dílo rezonuje s tendencemi symbolismu 19. století, kde se mýtus a alegorie prolínají s poetickými obrazy k průzkumu temných koutů lidské psychiky.