Na tomto dramatickém tableau panuje chaos; vzduch je hustý napětím a emocemi. Scéna zachycuje poslední okamžiky Sardanapala, hrdiny obklopeného atmosférou zoufalství a vzpoury. V popředí leží jedna postava propletená s druhou – viscerální, intimní objetí, ale na chaotickém pozadí plném kroutících se těl a nepořádku. Textury a detaily splývání a lesklých brnění hluboce ukazují na uměleckou zručnost tvůrce. Barevná paleta exploduje – hluboké červené a tmavé modré se srážejí, zatímco éterická bílá zachycuje světlo, které proniká skrze rozruch. Tento emocionální dopad se hluboce projevuje, protože divák nemůže necítit zoufalství a drama, které se vyvíjejí.

Kontrast mezi pokojným, téměř duchovním zjevem Sardanapala a šíleným chaosem kolem něj vykresluje vyprávění, které je protkáno ztrátou a naléhavostí. Delacroix používá dynamické tahy štětcem, což vytváří pocit pohybu, čímž navádí pohled diváka napříč dílem. Tento obraz není pouze vyjádřením mytologie, ale také odráží romantické ideály, které představují hluboké zkoumání vášně na pokraji zničení, jak je odraženo v chaotické, ale fascinující kompozici. Sardanapal je zobrazen nejen jako postava, ale i jako symbol konečné podřízenosti osudu, což činí toto dílo historickou reflexí i emocionálním zkoumáním lidské existence.