
Ocenění umění
Na tomto působivém autoportrétu se umělec zobrazuje s obvázaným uchem a zamyšleným výrazem. Jeho tmavozelený kabát ostře kontrastuje s živým oranžovým pozadím a vytváří dramatický vizuální efekt. Štětce jsou silné a expresivní, což je charakteristické pro van Goghovu postimpresionistickou stylistiku; každý tah se zdá být téměř živý, jako by barva sama vibrovala emocemi. Kouř z dýmky, kterou drží, se vine v jemné spirály, přidává pocit pohybu a možná odráží bouřlivé myšlenky umělce v této době.
Kompozice je intimní; máme pocit, jako bychom nakukovali do okamžiku zranitelnosti. Obličej, částečně rozmazaný, naznačuje utrpení a boje, s nimiž se van Gogh setkal při své duševní nemoci. Přesto v jasných a odvážných barvách cítíme záblesk odolnosti, který nám říká o jeho trvalé vášni pro život a umění. Tento obraz má historický význam, jelikož shrnuje náročné období v van Goghovi životě, ale také se staví jako svědectví o kráse, která může vzniknout z utrpení.