Toto sugestivní dílo upoutá živým zobrazením starobylého buku s mohutným, spletitým kmenem a rozvětvenými provazovitými větvemi. Strom působí téměř jako živá bytost, jeho kroucené končetiny se klikatí jako žíly v jemném, tečkovaném světle pronikajícím hustým listovím. Pod mohutným kmenem se nachází dutina, která zve k představám o tajemství přírody a času. Kompozice vtahuje diváka do tiché, téměř uctivé scény, kde se majestát přírody prolíná s přítomností člověka. U paty stromu leží postava – možná lovec nebo dřevorubec – vedle něj se opírá sekera, což vytváří vyprávěcí pauzu, moment odpočinku či vyčerpání v nadčasové krajině.

Barevná paleta zahrnuje zemité hnědé, hluboké zelené a jemné šedé tóny, jež rezonují s přírodním světem a zasazují scénu do podzimních odstínů symbolizujících cykly života a stárnutí. Jemné tahy štětce zachycují texturu kůry a šumění listí, zatímco jemná hra světla a stínu přidává hloubku a bohatost, jako by bylo možné slyšet šelest větru v korunách stromů a cítit tichý tep lesa. Historicky dílo odráží 18. století fascinaci přírodovědou a velkolepostí anglické krajiny a nabízí filozofickou reflexi plynutí času a místa člověka v přírodním světě. Mistrovská kombinace realismu a poetické velkoleposti povyšuje dílo nad pouhou topografii a činí z něj symbol odolnosti a tiché dramatičnosti přírody.