Dílo představuje ethereal pohled na Charing Cross Bridge, zahalený v jemné mlze, kde se barvy točí a mísí do dojmu scény spíše než k rigidní reprezentaci. Monetovy charakteristické tahy štětcem vytvářejí snovou kvalitu; tahy se zdají tančit po plátně, evokující způsob, jakým světlo proniká skrze mlhu a vodu.

V kompozici je emocionální klid; člověk může cítit jemné objetí okolí, jako by divák stál na břehu řeky a vstřebával klid scény. Historický kontext Monetovy práce spočívá v impresionistickém hnutí, kde se stalo zásadní zachytit podstatu světla a prchavých okamžiků. Toto dílo odráží tuto etiku; zve nás k tomu, abychom ocenili krásu v ephemerě a našli mír uprostřed chaosu městského života.