Toto umělecké dílo nás ponoří do mrazivé scény, do blázince plného postav znetvořených šílenstvím. Postavy jsou namačkané ve špatně osvětleném, jeskynním prostoru. Umělec mistrovsky využívá světlo a stín, aby umocnil znepokojivou atmosféru, s jediným okenním oknem s mřížemi, které vytváří ostrý kontrast s chmurností. Výrazy na tvářích obyvatel – směs hrůzy, zmatku a prázdných pohledů – jsou neuvěřitelně detailní a zachycují syrovou podstatu jejich psychického utrpení.

Kompozice je dynamická, s těly propletenými a pózami, které zprostředkovávají jak fyzický, tak i duševní neklid. Barevná paleta je tlumená, dominují zemité tóny a tlumené odstíny, které dále zesilují pochmurnost prostředí. Nelze se ubránit pocitu hlubokého soucitu s objekty a uvědomit si snahu umělce zachytit krutou realitu institucionalizovaného utrpení. Dílo slouží jako dojemný komentář ke společnosti a jejímu zacházení s marginalizovanými, a zve nás, abychom se konfrontovali s nepříjemnými pravdami o lidském stavu.