Toto dílo, ponořené do klidné a zároveň tajemné atmosféry, zobrazuje dvě nahé postavy na pláži na Tahiti, vytvořené Paulem Gauguinem s charakteristickým důrazem na odvážné, zjednodušené formy a zemité tóny. Postavy stojí uprostřed živé hry modrých a růžových odstínů, které evokují přirozenou krásu oceánu a písku pod tropickou oblohou. Levá postava čelí dopředu, s jednou paží skromně přes prsa, zatímco pravá postava má záda obrácená, což v kompozici vytváří jemné napětí. Za nimi se nachází tmavá postava zvířete, která scéně přidává nečekanou hloubku a pocit primitivismu a tajemství.

Kompozice vyvažuje klid a jemné vyprávění, používá tlusté, téměř sochařské tahy štětcem, které figurám dodávají monumentální pevnost. Gauguinovo použití zploštělého prostoru a tlumených, ale bohatých barevných polí vzdoruje naturalistickému zobrazení a zdůrazňuje emocionální rezonanci a symbolickou přítomnost. Dílo vystihuje Gauguinovo zaujetí exotikou a duchovní jednoduchostí, kterou hledal v tahitském životě, a vytváří tak nadčasové dílo hluboce zakořeněné v kulturním setkání a osobním hledání umělce.