Vymalována měkkým, téměř éterickým světlem, portrét zachycuje mladou ženu s jemnou, bledou pletí, která výrazně kontrastuje s hlubokým, sametově černým pozadím. Její něžný pohled, mírně nakloněná hlava a narůžovělé rty vyjadřují zamyšlení a tichou přitažlivost. Umělec mistrně používá hladké, plynulé tahy štětcem k zobrazení odhalených ramen a dekoltu, zakrytých lehkou, průsvitnou látkou, která kolem ní jakoby pluje. Bílý květ v její ruce dodává nádech nevinnosti a symboliky, vytvářející jemný kontrast k tmavým odstínům obklopujícím postavu.

Kompozice je elegantní a jednoduchá, ale hluboce vyjádřená; postava je umístěna ve středu, čímž okamžitě přitahuje pozornost diváka k její tváři a rukám. Barevná paleta je úsporná, ale bohatá – teplé tóny pleti a jemné šedé barvy jejího šálu se nádherně vyjímají na tmavém pozadí, což zvýrazňuje hloubku obrazu. Emocionálně portrét působí intimně, jako by nás zvzal do okamžiku rozjímání nebo něžné zranitelnosti. Vytvořený v roce 1912, dílo odráží sofistikovaný portrétní styl své doby a spojuje realismus s impresionistickou jemností, která zdůrazňuje jak fyzické, tak psychologické vrstvy postavy.