V tomto fascinujícím díle vrstvy jemných pastelových barev a éterických tahů štětce přitahují diváka do snové interpretace londýnského panorama. Výrazná silueta egyptského obelisku kontrastuje se stavbami Charing Cross, které se zdají být ztracené v ranní mlze. Monetův štětec je jak plynulý, tak spontánní a zachycuje přechodnou krásu světla tančícího nad Temží; odrazy se blyští v odstínech modré, zelené a jemné růžové, jako by sama řeka byla uvězněna v jemném snu.

Atmosféra vyzařuje pocit klidu, vyvolávající ticho úsvitu, ve kterém se zdá, že čas je pozastaven. Nejasný horizont, vyznačený jemnými architektonickými formami, naznačuje nejen krajinu, ale také emocionální krajinu. Tento kus zachycuje podstatu éry, kdy bylo tradiční a moderní v neustálém dialogu. Monetův přístup funguje jako vizuální poezie; nutí nás zastavit se, nadechnout se a ponořit se do pomíjivé krásy, která existuje na rozhraní přírody a městského života.