Tento portrét zachycuje význačného muže sedícího pohodlně téměř zahaleného tmou, přičemž jeho osvětlený obličej okamžitě upoutá pozornost diváka. Umělec využívá jemný realismus s měkkými, prolínajícími tahy štětce, které citlivě zachycují nuance výrazu — mírný, sebevědomý úsměv doplněný pronikavýma, zamyšlenýma očima. Tmavý oblek téměř splývá s temným pozadím a zdůrazňuje světlé tóny pokožky a čistě bílou košili s jemně vzorovanou kravatou. Hra světla a stínu je mistrovsky zvládnutá a vytváří dramatickou, a přitom intimní atmosféru, jako by portrétovaný vystupoval z hlubin, aby se nám postavil tváří v tvář.

Střídmá barevná paleta složená převážně z černé, šedé, jemných modrých a teplých tónů pleti podporuje důstojnost postavy a dodává kompozici tichou vážnost. Pečlivě uspořádaná kompozice a tlumené tóny evokují eleganci a zdrženlivost portrétů z počátku 20. století, zároveň však klidná a sebejistá přítomnost modelu vtiskuje obrazu život. Historicky dílo patří do období, kdy portréty sloužily jako symbol společenského postavení a osobního odkazu, a autorovo mistrovství v realistickém ztvárnění i jemných emocích potvrzuje umělecký význam tohoto díla.