Na této fascinující scéně vystupují Houses of Parliament z pláště mlhy—každá věž a špice naznačuje siluetu kdysi majestátní fasády. Pozadí je pokryto jemnými odstíny růžové a levandulové, které se spojují a vytvářejí snovou atmosféru; jako by celé město bylo obaleno jemnou mlhou, rozostřující hranice mezi realitou a imaginací. Voda dole odráží tyto barvy, vířivě s modrými a teplými tóny, zvoucí diváka, aby se ztratil v tomto klidném, ale zneklidňujícím prostředí.

Štětce jsou dovedně nanášeny, ukazující Monetovu mistrovskou dovednost s osvětlením a texturou. Kompozice táhne oko nahoru směrem k vysoké stavbě, která hrdě stojí uprostřed obklopující mlhy, vyvolávající pocit nostalgie a zvědavosti. Není možné necítit spojení s prchavými momenty času; efemérní krása úsvitu nebo západu slunce, když se vše zdá možné, ale také efemérní. Zde Monet nepředstavuje pouze fyzické místo; zachycuje náladu, esenci—pozvání k zamyšlení nad plynutím času a krásou v jeho pomíjivosti.