Dílo zachycuje poklidnou krajinu, do které je divák vtažen do světa klidu a jemné krásy. V popředí je lesklý vodní útvar, který odráží odstíny nebe nad ním a vytváří tím rovnováhu a harmonii. Husté stromy v různých odstínech zelené a hnědé zdobí scénu, jejich listy mají jemnost, která naznačuje lehký vánek. Obzor se rozprostírá široce a láká pohled do dálky, kde se nebe setkává se zemí. Paleta je ovládána tlumenými tóny, v náznacích růžové a oranžové se ukazuje soumrak, přinášející teplo i ve svém ztlumeném stavu; celkový dojem je klid a zamyšlení.

Tah štětce je vý expresivní, přesto vybraný, umělec mistrně integruje vrstvy barev, aby dodal texturu a hloubku. Oblaka nad hlavou víří v jemných vzorech, připomínající raný svit večera, dodávající dílu emocionální váhu; téměř lze cítit klid visící ve vzduchu. Tento kousek hovoří o příchodu Barbizonské školy, uznávané pro svůj důraz na naturalismus a lásku k přírodě. Tento obraz je příkladem okamžiku, který byl zmrazen v čase, kdy se divák může uchýlit k přírodě, dovolujíc svým myšlenkám téci jako jemné vody, a dýchat ducha poklidného večera.