Tento poklidný obraz zachycuje tichou benátskou scénu, kde gondoly tiše kloužou po klidné vodní hladině, rámované bujnými stromy s teplými zlatavými odstíny podél břehu. Jemné tahy štětcem a citlivé mísení barev vytvářejí éterickou atmosféru, díky níž voda pod jasnou oblohou téměř září. Kompozice vede oko hladce z levé strany, kde lodě spočívají blízko břehu, doprava, kde stromy houstnou, a vytváří tak harmonickou rovnováhu mezi vodou, nebem a zemí. Jemná hra světla a stínu vnáší do plátna život a evokuje pocit klidu a tiché reflektivnosti.

Použití pastelových modrých a teplých okrových tónů evokuje pozdně odpolední sluneční paprsky pronikající skrze listí a zachycuje klidnou náladu typickou pro Francouzské zahrady v Benátkách, jak naznačuje název. Impresionistická technika – s volnými a plynulými tahy štětce – vyjadřuje pomíjivou povahu světla a jeho odrazů na vodní hladině. V obraze je zakotvena romantická nostalgie, která zve diváka představit si jemné ťukání vody o gondoly a ševelení listí, nadčasový moment zavěšený v prostoru a čase.