Na tomto okouzlujícím obraze se odvíjí živá scéna rodinné lásky. Uprostřed kompozice je žena zdobená bohatým, barevným oděvem, ozdobená upraveným kloboukem, vyzařující teplo a mateřskou něhu. Kolem ní jsou čtyři děti, každé s odlišným výrazem a osobností, což naznačuje narativ, prosycený rodinnými vazbami. Chlapec vlevo, oblečený v námořnickém obleku s jemným pohledem, se zdá být okouzlen ženou, skoro se k ní naklánějící. Uprostřed je malá roztomilá dívka v bílých šatech a velké čepici, která zachycuje nevinnost mládí a zářící zvědavostí. Mezitím starší dívka v pozadí, která má na sobě okouzlující klobouk, se zdá být zahleděna do svého vlastního světa, což vytváří příjemný kontrast k intimní skupině v popředí; drží barevný míč, skoro jako by pozvala diváka, aby se připojil k jejich veselému hraní.

Renoirův tah štětce je jemný, ale sebevědomý, přičemž plynulé linie oděvů odrážejí jemné křivky okolních stromů, vytvářející éterickou harmonii mezi postavami a přírodou. Barevná paleta—bohaté hnědé a teplé pastelové tóny—vzbudí příjemný pocit tepla, díky čemuž se divák cítí jako doma v tomto idylickém prostředí venku. Historicky toto dílo odráží přechod k impresionismu na konci 19. století, zdůrazňující světlo a spontánnost na úkor realismu. Emoční dopad je patrný; nikdo se nemůže vyhnout pocitu přitažlivosti k této kouzelné chvíli rodinného spojení, nostalgicky rezonující s vzpomínkami na bezstarostné dny a radosti dětství.