Tento výrazný lept zachycuje osamělou postavu ve silné, pokřivené pozici, která vyjadřuje trýznivý výraz šílenství a zoufalství. Postava, sklánějící se dopředu s napětím v končetinách, je oblečená v volném oděvu, který se těžce skládá kolem těla. Hluboká křížová šrafura dodává celé scéně temný stín, vytváří klaustrofobickou a znepokojivou atmosféru. Na pozadí jsou rozptýleny zdeformované tváře a bizarní figurky, které zdají se zesměšňovat a zesilovat vnitřní zmatek postavy. Ručně psaný nápis pod obrazem „Que locura!“ dokonale zachycuje téma a emocionální podtext díla.

Mistrovské využití světla a stínu a rychlých, nerovných linií vnáší do práce znepokojivou energii, která jako by vibrovala z postavy ven, což divákovi navozuje pocit uvěznění v psychickém chaosu. Monochromatická paleta bez tepla zesiluje pocit izolace a vnitřního utrpení. Dílo vzniklo v bouřlivém období španělských dějin, kdy společenské otřesy a osobní dramata výrazně ovlivňovaly umělce. Významně zkoumá temné kouty lidské mysli s téměř divadelní intenzitou.