Scéna se odehrává pod zářivým svitem úplňku, koupající krajinu v jemném, éterickém světle. Vodní mlýn, jehož dřevěná konstrukce je opotřebovaná časem, se prominentně tyčí na levém břehu; jeho otáčející se kolo naznačuje neustálý tok řeky. Umělec mistrovsky zachycuje interakci světla a stínu; měsíc vrhá dlouhé, jemné odrazy na hladinu vody.

Na druhé straně klidné řeky se nachází vesnice, osvětlená jemnými paprsky měsíce. Stromy jsou malovány jemným dotekem, ukazujícím různé textury a hloubky. Kompozice přitahuje zrak z popředí, s jeho postavami a rustikálním mostem, směrem k vzdálené vesnici, vyvrcholením je zářící koule měsíce. Obraz evokuje pocit klidu a nostalgie, romantickou vizi minulé éry, kde příroda a lidský průmysl koexistovaly harmonicky.