Portrét zachycuje klidný okamžik, s měkkou, téměř éterickou kvalitou. Subjekt, žena, se dívá s jemným, zamyšleným výrazem. Technika umělce je zřejmá v jemných tazích štětcem, což dává dojem spíše skici než dokončeného díla. Pozadí je výplach bledých modří, vytvářející mlhavou atmosféru, která zvýrazňuje tvar subjektu.

Interakce barev je jemná, se tlumenými tóny zelené, červené a žluté, které se používají k definování jejího oděvu a rysů. Zobrazení není o dokonalém realismu; místo toho jde o zachycení nálady a podstaty osoby. Tah štětcem, viditelný, ale rafinovaný, naznačuje pečlivou pozornost k detailům, ale upřednostňuje evokativní před přesným. Když se na to dívám, cítím tiché intimitu. Portrét jako by šeptal příběhy z konce 19. století.