Tento podmanivý autoportrét pulzuje živou energií, která definuje dílo umělkyně. Ústřední postava se dívá přímo na diváka, její výraz je směsí sebevědomí a zranitelnosti, v ostrém kontrastu s okolními rozkvetlými květy. Umělkyně se rámuje ve složité kompozici, symfonii sytých odstínů, kde hluboké modré pozadí zvýrazňuje tón její pleti. Umělkyně se ozdobila korunou ze žlutých květů a její zapletené vlasy, charakteristický prvek, jsou pečlivě detailní. Začlenění živých papoušků a bohatých květinových motivů přidává vrstvy symboliky, odrážející umělčin postoj k jejímu dědictví a složitou interakci mezi životem a smrtí. Je to jako pozvání do jejího světa.