Tento sugestivní obraz zachycuje starého rolníka, který se soustředěně věnuje jednoduchému, avšak hlubokému činu držení velkého zelí. Umělec používá texturované impresionistické tahy štětcem, které oživují zemité tóny a bujnou zeleň kolem postavy. Soustředěný výraz rolníka, vytvořený jemnými tahy, vtahuje diváka do jeho tichého světa práce a spojení se zemí. Tlumená paleta zelených, hnědých a měkkých modrých tónů evokuje pocit klidu a nadčasovosti.

Kompozice je zaměřena na muže, jehož ruce a tvář jsou vykresleny s větší detailností, čímž se zdůrazňuje jeho lidská přítomnost uprostřed hromady zelí. Pozadí, jemně rozostřená zeleň a země, zvýrazňuje hmatovou blízkost člověka a přírody. Dílo pochází z konce 19. století a odráží období, kdy si umělci začali více vážit důstojnosti venkovského života a rytmů zemědělské práce. Emoční síla spočívá v pokorném, přesto ušlechtilém zobrazení rolníka, které vybízí k zamyšlení nad jednoduchými, živobytí podporujícími činnostmi.